coronavirus-blood-samples-assortment-lab

Souvislosti bakteriální či jiné infekce s případnou superinfekcí z roušek

Názor k diskusi

V obdobích obvyklých sezónních viróz je vhodné posílit tělo vitamíny, inhalacemi, klidem v posteli a pocením. Vhodné jsou také proplachování nosu fyziologickým roztokem a očistné půsty, kdy se má organismus čas dostatečně zotavit. Pít čaje nebo Vincentku s nepasterizovaným mlékem. 

Takto to velmi dobře fungovalo a funguje i dodnes, jenže před 2 lety se objevil ”nečekaně” nový druh jedu, který dle návodu naprosto demontoval dosavadní zvyklosti, vedoucí k uzdravení.

Vedle jasného odborného pohledu na věc se objevila politická parta zasvěcených, kteří okamžitě věděli, jak na to. Od koho asi?

Vystrašit a zavřít lidi doma. Hlavně nevycházet, aby na toho škůdce někdo nenarazil. Když tento stav trvá déle než 6 týdnů, dostane se strach do podvědomí a je tak splněna první podmínka k ovládání a manipulaci lidí.

Během pár dnů je připraven test, pomocí něhož je cíle dosaženo, a to díky nastavení na nesprávný výsledek. Test je nespecifický, tudíž reaguje na jakýkoliv výkyv organismu ve smyslu zakyselení.  Dosažení významného nárůstu pozitivit u vystrašených lidí  je pokládáno za onemocnění Covid 19. Toto naprosté selhání dosud výkonné primární péče bylo záměrné? Výsledkem je nárůst vyčerpaných a zhroucených lidí, odvážených sanitami na JIP.

Lidé s chronickými nemocemi – obezita, diabetes, hypertenze, aj. – jsou prvními zemřelými na Covid 19. Byli pitvání? A existují vůbec pitevní protokoly? Terén byl doslova mistrovsky přiipraven díky navoněným farma-kravaťákům, kteří dlouhodobě školili řadu praktiků v tom, jak udělat ze zdravého jedince pacienta.

A nakonec přišel povel –  “Roušky nasadit!”, nemluvit, nezpívat, ztratit úsměv a vzhled, hlavně však omezit a porušit to nejpřirozenější – dýchání, to první, čímž jsme ve chvíli zrození dali o sobě vědět, že jsme totiž tady.

Tím vším se podařilo psychologicky připravit asi 60 % této společnosti k hlavnímu chodu – tedy k tečkování, k oddělení od ostatních, dosud fungujících podle svých dosavadních zkušeností vypořádání se s nákazou jako obvykle.

Spekulace o zištném konání ve smyslu byznysu plynoucího z vytvořených epidemických (vžilo se programově pandemických) opatření, lživé mašinérie s tečkami, perzekuce dobrovolně neočkovaných ponechám stranou, lépe řečeno orgánům jurisdikce.

Jako praktického zubního lékaře mne zajímají souvislosti s bodem Roušky. Dovoluji si představit vlastní studii na určitém vzorku pacientů z mé praxe, kteří po dlouhodobém vystavení strachu, uzavření do domovů, existenčních obav z budoucnosti, pobytu v obydlích ne ve volném prostoru, a hlavně zcela podvoleni nošením roušek, posléze respirátorů. Ze své praktické činnosti při ošetřování vím, jak nepohodlné a omezující to při klidné, tvůrčí práci je, ale za těch 40 let praxe si člověk přivykne.

Cíl průzkumu směřoval ke specifikaci bakteriálního a fuzospirochetálního coby obvyklého nálezu plaku na povrchu zubů při různém stupni onemocnění přilehlých tkání v lůžku zubním, tedy u chronických parodontitid. Zda-li pak je podobný nález i na vnitřní straně nošených roušek a respirátorů a rovněž, jestli se tyto vykultivované druhy objevují při pitevních nálezech u zemřelých na těžké záněty oslabených plic.

Kauzální terapií ve stomatologii je pečlivé a pravidelné mechanické očištění povrchu zubů a přilehlých tkání v dutině ústní. Čistý zub neonemocní! Symptomy narušení tohoto pravidla pak jsou: zubní kaz různé velikosti a postižení souvisejících struktur, tj. nervu, okolí kořene, postižení kostěného alveolu.

Chronická onemocnění parodontu pak s sebou nesou zánětlivou destrukci závěsného vazivového aparátu držícího systém v okolí zubu. Tyto poruchy, které např. v součtu u 28 zubů, hloubky patologických “kapes” 10 mm, vytváří infekční plochu cca 30 cm2, a tudíž zvýšené riziko (až 70%) vzniku infarktu myokardu, mozkové příhody, případně kolaps peristaltiky díky postižení arteria mesenterialis major.

Odběr vzorků u pacientů s tímto postižením byl proveden pomocí tenkých vatových čípků ze všech čtyřech kvadrantů zubořadí. Po vyhodnocení v biochemické laboratoři byl nález rozčleněn do kategorií: patogeny vysoce závažné, těžké a středně závažné, popřípadě doprovodné zárodky.

Nález u 20 pacientů s parodontopatiemi 3-4 stupně, viklavostí 2-3.

Vysoce závažné patogeny:

95% Porphyromonas gingivalis                          

80% Tannerella forsythensis                                          

65% Treponema denticola                                  

Těžké patogeny:

100% Campylobacter rectus

100% Fusobacterium

50%  Prevotella intermedia

Středně patogenní:

45% Eikenella corrodens

Případná včasná terapie: 

Antibiotika, chemoterapeutika

Clindamycin. 4x denně 300 mg 7 dní

Metronidazol  3x denně 400 mg 7 dní

Ciprofloxacin  2x denně 250 mg 10 dní

Individuální přírodní terapie: 

Citronová tráva 5 kapek 

Tymián 10 kapek                                                                      

Palmarosa 10 kapek 

Propolis tinktura 5 ml

Závěr: V mé praxi se soustředím prvořadě na co nejdokonalejší odstranění nečistot a zubního kamene z povrchu zubů jak supra, tak i subgingiválního. Poté následuje iTOP – individuálně trénovaná orální prevence dle Dr.Sedlmayera.

Tímto způsobem byli ošetřeni i pacienti z této Studie. Kontrolní vyšetření po třídílném  hygienickém tréningu vykázalo zásadní změnu pocitového komfortu v ústech i objektivní redukci bakterielní aj. zátěže tvrdých a měkkých zubních struktur.

Z důvodu souvisejícího významného efektu ve fázi vstupního vyšetření aktivního stavu patologií v dutině ústní, přes kterou proudí vydechovaný vzduch kapénkově zatížen případnou kontaminací nalezenými patogeny, lze usoudit, že nálož zachycených mikroorganizmů na vnitřní straně roušky či respirátoru může být tak značná, že v následném nadechování proudí část těchto zpět do dolních cest dýchacích. Potom při dlouhodobém nošení, zvýšené námaze, čili frekvenci dýchání, je zátěž na sliznicích natolik zásadní, že se související atakou strachu, toxického stresu, je vytvořeno epidemiologicky nebezpečné prostředí v dýchacích cestách, jehož následkem může dojít k ohrožení vitálních funkcí a kolapsu jedince.

Prosím o vyjádření patologů, zda nebyl zjištěn při pitvách zemřelých po zápalech plic nález výše uvedeného mikrobiálního spektra.

Za těchto okolností si z medicínského hlediska dovoluji vyjádřit ten názor, že nošení roušek dlouhodobě, ve škole, při  fyzické zátěži, venku v přírodě je nezdravé a v mnohých situacích zdraví škodlivé, ne -li nebezpečné a život ohrožující.

Politici by se měli probrat a začít myslet logicky, jinak by to mohlo vypadat, že by nás chtěli svými nařízeními poškodit, což jistě úmyslně nechtějí.

MUDr. Tomáš Foustka

Centrum stomatologie s.r.o.

Mariánské Lázně

  1. února 2022

Sdílejte tento článek

Share on facebook
Share on twitter
Share on linkedin
Share on pinterest
Share on print
Share on email